IPCC, Mezivládní panel pro změnu klimatu udělal v případě himalájských ledovců chybu. Oddíl 10.6.2 Čtvrté hodnotící zprávy (AR4) uvádí: „Pravděpodobnost vymizení (himalájských ledovců) do roku 2035 a možná i dříve je velmi vysoká, pokud se Země bude oteplovat současným tempem.“ Uvedené tvrzení nepřišlo z recenzované literatury ani nesplnilo důkazní směrnice IPCC.

Toto pochybení vzbudilo vlnu kritiky ohledně IPCC, AR4 a klimatické vědy jako celku, a to jak legitimní tak i nelegitimní:

Odpověděl IPCC na tuto chybu rychle a přičinlivě? Odpověď bohužel zní ne. Meziakademická rada (Inter Academy Council) ve svém hodnocení procesů a postupů IPCC uvádí, že IPCC trvalo déle než měsíc odpovědět na tuto chybu týkající se himalájských ledovců a dokonce ani poté výslovně neuznal chybu nebo neodvolal toto chybné tvrzení. Aby toho nebylo málo, bylo zdokumentováno, že IPCC reagoval rychleji na další předpokládané chyby ve zprávě (Leake 2010, Reuters 2010). Ačkoli je IPCC uznáván za své odborné příspěvky, existuje určitě prostor pro zlepšení, co se týče komunikace.

Má AR4 velké nedostatky? Je důležité poznamenat, že toto je jedna chyba v technickém dokumentu čítajícím na tři tisíce stran, což je procentní podíl chyb podobný tomu, jaký obsahuje Encyklopedia Britannica. „Tvrzení 2035“ nebylo zahrnuto v Technickém souhrnu, Shrnutí pro politické představitele ani v Souhrnné zprávě.

Ukazuje tato chyba tendenci IPCC přehánět negativní dopady změn klimatu, „alarmismus“? Ve skutečnosti je daleko více dokumentovaných příkladů, že AR4 je příliš konzervativní než příliš alarmující – v emisních scénářích, odhadech stoupání hladiny moří a tání arktického mořského ledu.

Podkopala ona chyba klimatické vědy obecně? Tvrdit, že tato chyba podkopává základní závěry ohledně klimatických změn, je absurdní. Chyba připadá na Pracovní skupinu II: Dopady, adaptace a zranitelnost, ne na Skupinu I: Fyzikální vědecké základy. Antropogenní původ klimatické změny je stále podporován mnoha řetězci nezávislých empirických dokladů a téměř každým vnitrostátním a mezinárodním vědeckým orgánem.

Co tedy recenzovaná věda říká o himalájských ledovcích?

Mnoho himalájských ledovců ustupuje zrychleným tempem (Ren 2006) a přibližně 500 milionů lidí je závislých na vodě z těchto tajících ledovců (Kehrwald 2008).

IPCC udělal nešťastnou chybu ve velmi dlouhém technickém dokumentu. Navíc reakce na toto opomenutí byla daleko od příkladné. Zvýraznění této chyby za účelem podkopání vědy o klimatu je nicméně klasický příklad „cherry-pickingu“ – je to nebezpečná hra s pěti sty miliony živobytí, která jsou v sázce.

(Přeložila Petra Sedláková, upravil a zveřejnil J. Hollan. Jde o překlad originální verze Basic. Podrobněji k této chybě a chybám neexistujícím viz zde - v témže adresáři jsou i české překlady vybraných dokumentů IPCC.)