Argument skeptiků

Během posledních 35 let globálního oteplování vykazuje sluneční aktivita trend mírného ochlazování. Globální klima a působení Slunce jdou po opačných drahách.

Starejme se o dopady globálního oteplování v příštích 100 letech, ne o dobu ledovou někdy za víc než 10 000 let.

I když existují ojedinělé výskyty rostoucích ledovců, naprosto převažující celosvětový trend je ústup ledovců. Ve skutečnosti se globálně rychlost tání zvyšuje od poloviny sedmdesátých let 20. století.

Zatímco Středověká teplá perioda přinesla oteplení v některých oblastech, celosvětově byla planeta chladnější než dnes.

Vodní pára je dominantním skleníkovým plynem. V našem klimatickém systému má také největší pozitivní zpětnou vazbu a zesiluje oteplování způsobené změnami obsahu atmosférického CO₂. Tato zpětná vazba je důvodem, proč je oteplování klimatu tak závislé na CO₂.

Ekonomická hodnocení navrhovaného zpoplatnění emisí uhlíku se rozsáhle shodují, že čistý hospodářský dopad bude malý. V několika příštích desetiletích budou roční náklady okolo 100 dolarů pro průměrnou rodinu v USA, tedy zhruba 75 centů na osobu za týden, a HDP klesne o méně než 1 %. Příklady z praxe navíc dokládají, že výnosy ze zpoplatnění budou několikrát vyšší než náklady.

Ledovce se rychle zmenšují všude na světě, bez ohledu na 1 chybu v 1 odstavci zprávy IPCC čítající 3000 stránek.

Věda není nikdy stoprocentně jednotná – úkol vědy spočívá ve snižování nejistot. Míra pochopení určité problematiky se obor od oboru liší. Nemáme například takovou znalost účinku aerosolů, zatímco o oteplovacích účincích oxidu uhličitého máme jasnou představu. To, že úplně nerozumíme některým jevům změny klimatu, neznamená, že nepřevažují aspekty dobře prozkoumané.

Kdyby efekt CO₂ byl nasycený, dodání dalšího CO₂ by ho nezvýšilo. Bohužel, satelitní i povrchová měření pozorují zvýšený skleníkový jev právě na těch vlnových délkách, kde CO₂ záření absorbuje. To je empirický důkaz toho, že efekt CO₂ nasycený není.

Bližší průzkum studií, údajně vyvracejících lidskou vinu na globálním oteplování, ukazuje, že většina z nich nic takového nedělá. Hrstka prací, které skutečně tvrdí, že antropogenní globální oteplení vyvrátily, jen opakuje již dobře odhalené mýty.

Globální vyjasňování je způsobeno úbytkem oblačnosti, odrážejících aerosolů a aerosolů se schopností pohlcovat. Ačkoliv tyto změny vedou k tomu, že na zemský povrch dopadá více slunečního svitu, také mají ochlazující vliv díky tomu, že menší množství mraků zachycuje méně tepla a méně pohltivých aerosolů absorbuje méně slunečního záření. Čistý účinek globálního vyjasňování je významně menší než působení oxidu uhličitého.

Nižší sopečná činnost na začátku 20. století mohla mít oteplující dopady. Avšak během posledních 40 let, kdy se oteplovalo, sopky žádný oteplující vliv neměly. Jestli nějaký vliv měly, pak leda mírně ochlazující.

Ačkoliv v krátkodobé perspektivě není potřeba, aby obnovitelná energie pokryla elektrický výkon pro základní zatížení, existuje několik způsobů, jakými toho lze dosáhnout. Například vždy dostupné je geotermální teplo, teplo ze solárních koncentračních soustav lze „uskladňovat“ v tepelných zásobnících a práci větrných turbín lze proměnit na energii stlačeného vzduchu.

Vliv stratosférické vodní páry se na teplotní změně, která je vyvolána lidmi přidanými skleníkovými plyny, podílí jen malinko. Není ani jasné, jestli změny v množství stratosférické vodní páry jsou způsobeny klimatickou zpětnou vazbou nebo vlastní proměnlivostí klimatického systému (např. spojenou s El Niñem – Jižní oscilací). V každém případě, dlouhotrvající trend oteplování mluví proti možnosti negativní zpětné vazby.

Hocker o svém modelu prohlašuje, že dlouhodobý vzestupný trend v CO₂ je vysvětlen teplotou, avšak jeho metody ve skutečnosti ten dlouhodobý trend odstranily. Značné zvýšení parciálního tlaku CO₂ z fosilních paliv v současnosti způsobuje tok CO₂ z atmosféry do oceánů. Pozorování ukazují, že oceány jsou spíše „propadem“ než zdrojem CO₂ v atmosféře.

I velkorysý odhad je, že energie uvolňované činností satelitů je asi milionkrát méně, než než aby mohla způsobit globální oteplování.