Existují dva aspekty hurikánů, které bývají často zaměňovány. Proto bude lepší vysvětlit tyto pojmy zvlášť. Zapříčiňuje globální oteplování vyšší frekvenci hurikánů? A zapříčiňuje jejich rostoucí intenzitu?

Frekvence hurikánů

Práce z července 2007 zkoumající hurikány v severním Atlantiku ukázala, že se za minulé století zvýšil počet zaznamenaných hurikánů. Shrnutí znělo: "rostoucí počet cyklón vedl ke zřetelnému trendu v počtu velkých hurikánů a je jasně spojen se skleníkovým efektem" (Holland 2007). Taková formulace byla nicméně zpochybněna analýzou monitorovacích systémů, z které vyplývá: "lepší monitoring v posledních letech je zodpovědný za většinu, ne-li za všechny pozorované trendy ve zvyšující se frekvenci tropických cyklón" (Landsea 2007). Jinými slovy, důvod, proč je zpozorováno více hurikánů, může být v tom, že máme k dispozici lepší pozorovací metody, letadla, radary a satelity.

Graf 1: Historie tropických bouří, hurikánů a velkých hurikánů (kategorie 3+) v severním Atlantiku, odvozená z analýzy National Hurricane Center (Global Warming Art).

Otázka četnosti hurikánů byla řešena i v rámci studie, která používá klimatické modely k simulaci reakcí hurikánů na oteplování v severním Atlantiku. Zvýšení teploty vede k růstu ve vertikálním střihu větru, což může bránit formování hurikánů (Vecchi 2007). Plyne z toho, že dopad globálního oteplování na četnost hurikánů je jedna z oblastí, které vyžadují další zkoumání.

Intenzita hurikánů

Pro zjištění vlivu rostoucích teplot na intenzitu hurikánů začala jedna studie definicí potenciální destruktivity hurikánu, založené na tom, kolik energie ztratí hurikán třením o zemský povrch (Emanuel 2005). Z indexu předané energie (PDI = power dissipation index) vyplývá, že od poloviny sedmdesátých let došlo k posílení bouří, a to jak vlivem jejich delší doby existence, tak i vyšší intenzity. Síla hurikánů také úzce souvisí s teplotou mořské hladiny. To naznačuje, že budoucí oteplování povede ke zvýšení destruktivního potenciálu tropických hurikánů.

Graf 2: Index předané energie (tečkovaná čára vyjadřující sílu hurikánů) versus povrchová teplota Atlantiku v tropickém pásmu (souvislá čára). (Emannuel 2005).

Globální satelitní data od roku 1981 mohou být využita k rozšíření analýzy intenzity hurikánů na všechny oceány, pro hledání trendů v rychlosti větru (Elsner 2008). Graf 3 ukazuje dlouhodobý trend v maximální rychlosti větru (např. zda jsou hurikány postupně silnější či slabší) v závislosti na kvantilech hurikánů dle jejich síly (od nejslabší desetiny hurikánů po nejsilnější desetinu). Říká nejen, zda jsou hurikány všeobecně stále intenzivnější, ale i jak rozdílné jsou změny u hurikánů, které v dané době patřily do skupin slabých, středně silných a nejsilnějších. Celkově je zaznamenán statisticky významný vzestupný trend (vodorovná červená čára). Ale ještě významnější je fakt, že podle Elsnera slabší hurikány nevykazují žádné trendy, kdežto silnější hurikány mají tendenci ještě sílit. To znamená, že pokud budou teploty moří stále růst, bude se zvyšovat i počet hurikánů kategorie 4 a 5, které zasáhnou i pevninu. Více o Elsnerově práci...

(Přeložila Žaneta Ondroušková, upravil a zveřejnil J. Hollan; doplňující informace a diskusi viz anglický originál.)